O mně

Mnozí z vás se mě ptají, jak jsem se dostala k mé tvorbě. Když si připomenu své dětství, byla jsem obklopena babičkami a tetami, které vždy něco tvořily. S babičkou jsem bydlela v jednom domě do svých 20 let. Asi jsem po ní zdědila její estetické cítění, které měla z klášterní školy od hraběnky Battagliové z Čekanic. A své dovednosti vždy dokonale využívala a prezentovala ve svém cukroví, ručních pracech jako je šití, pletení, háčkování, dokonce i paličkování. Babička ze strany mé matky byla vyučená švadlenou. Pamatuji se, že její šicí stroj byl vždy středem kuchyně, kde si upravovala, zašívala a v té době i přešívala vše, co k ženě patřilo. Jako malá jsem sedávala na peci a sledovala každodenní cvrkot a rituál. Oblékala jsem si korálky a komponovala si náhrdelníky pro své panenky a kamarádky.

Na střední školu jsem se dostala do středního učiliště Jitex Písek. Hned záhy jsem ale pochopila, že tento podnik není o textilní tvorbě, ale o průmyslu a ve svých 19 letech jsem podala přihlášku na školu uměleckého designu v Praze, kde mě na základě mých prací a vítězství v soutěži “Mladý módní tvůrce” s originálními pletenými modely přijali. Absolvovala jsem 3 a půl roku v ateliéru akademické malířky Milči Eremiášové, která se věnovala návrhům krajky a výšivky. V devadesátých letech jsem díky letní brigádě dostala možnost strávit celé léto u norské rodiny.

Zdokonalila jsem svoji angličtinu a zároveň jsem poznala krásný skandinávský design, pro nás v devadesátých letech nedostupný. Jen co jsem se vrátila z prázdnin, akademický malíř Blahout otevřel svoji restaurátorskou školu zaměřenou na textil a dřevo v Písku a tou dobou zrovna hledal absolventku UMPR designu. Jak se říká, byla jsem v pravý čas na pravém místě. Nastoupila jsem hned od začátku září a věnovala se studentům 3 roky. Po 3 letech jsem dostala nabídku odjet jako au-pair do Anglie, kde jsem během výstavy v místni knihovně potkala učitelku ručních prací. Místní ženy se věnovaly starým vzorům paličkované krajky. Když jsem před nimi udělala návrh a hned jej realizovala, koukaly na mne, jako bych spadla z nebe.

Začala jsem docházet na jejich kurzy a moje fantazie se rozjela naplno. Po návratu z Anglie jsem se již nevrátila do rodného Písku, ale zůstala jsem v Praze, kde jsem nastoupila do bytového studia INKU International a spolupracovala téměř se všemi interiérovými studii, které byly po revoluci v Praze otevřeny. Po mateřské dovolené mi rodinné důvody nedovolily dále pobývat v Praze a přestěhovala jsem se na Dobříš, kde mám již druhým rokem otevřený obchod s bytovým textilem a doplňky. K mému obchůdku patří i drobné vybavení do bytu, jako jsou polštáře, prostírání, ubrusy, porcelán, sypané čaje, káva a vše, co k útulnému domovu patří. Snažím se o originalitu a design, který jistě potěší ne jednoho zákazníka.